Boží slovo
Příspěvky
Konec poroby
3. 8. 2014
Iz 52,1-6
Pro naši vzpouru, pro náš hřích Bůh odvrátil od nás svou tvář a nechal nás napospas naší žádostivosti. Stali jsme se otroky tohoto světa, který nás vysává jak pijavice. Bůh otřásá nebem i zemí, aby zůstalo jen to neotřesitelné. Lidé zajatí světem ztrácejí víru v Boha a ve své beznaději a prázdnotě očekávají lidského samozvaného spasitele, který se postaví proti Bohu. A to se žel týká i mnohých náboženských lidí. Přesto však stále platí, že ti co hledají, nalézají. Bůh se nezměnil. Stále miluje člověka, chce se mu nechat poznat, chce ho zachránit.
Možná ještě stále spíš, je však čas se probudit! Svět se sice blíží ke svému zániku, ale v nebi se už připravuje slavnost, na kterou jsi zván. Morální a fyzické útoky na církev a odchod mnohých církev upevňují a očišťují. Už nebude nástrojem získání moci ani majetku. Stírají se vnitřní spory mezi denominacemi. Církev se zceluje v jedno tělo a připravuje jako nevěsta na příchod ženicha.
Proto je čas, abys setřásl prach světa ze svého života. Do světa jsme přišli jako hosté, on nás však ovládl a utiskuje. Ti kdo nám vládnou, nás trápí a znevažují Boží slovo. Svět nám nabízí pomíjivé věci, lež a podvod. Strojí pasti na naší duši a dostává nás do otrockých pout. Po každé pozemské radosti, úspěchu, zážitku přichází tvrdé vystřízlivění. Naše žádostivost poporoste a otroctví se prohloubí.
Co teď máme dělat?
Už bylo dost otroctví, do kterého jsme byli prodáni pro svou vzpouru proti Bohu. Je čas pokání, je čas vrátit se k Bohu! Rozraz proto svá pouta a začni konečně žít jako svobodný člověk, který si nenechá ovládat světem svou mysl. Už nejsi otrok, protože tě Ježíš vykoupil, žij proto jako boží syn. Obnov svůj vztah s Bohem, vždyť přece člověk není živ jen chlebem, ale vším, co vychází z Božích úst. Hledej proto Boží vůli pro svůj život v Božím slově, na modlitbách, ve společenství Božího lidu. Přestaň se zabývat sám sebou a podílej se na Božím plánu spásy světa podle svého obdarování, po boku bratrů a sester pod vedením Ducha Svatého.
Izajáš 52, 7
Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž poselství nese a ohlašuje pokoj, jenž nese dobré poselství a ohlašuje spásu, jenž Sijónu hlásá: „Tvůj Bůh kraluje!“
Je názor většiny správný? Gn6,5-8
24. 11. 2013
Gn6,5-8
Je názor většiny správný? Bůh je dobrý, ale člověk Boha odmítl a poslechl v ráji radu satana. Naše myšlení a rozhodování se zakalilo hříchem. Zlo nás oddělilo od Boha a ovládlo tak náš svět. Bůh však nestvořil člověka jako loutku, s kterou by mohl hýbat. Stvořil ho ke svému obrazu a dal mu svobodnou vůli se rozhodnout. Proto ho nezabil, ale nechal ho odejít. Možná se zdálo, že mlčí. On ale nemlčí, trápí se a je mu to líto. Protože je spravedlivý, nemůže nechat člověka bez trestu, protože ho ale miluje, nechce ho vyhubit. Proto vyhlásil soud, ale připravil cestu záchrany. Zaplaví celou zemi, ale zachrání v obrovské lodi ty, kdo uposlechnou. Svůj záměr oznámil Noemu a řekl mu, aby postavil loď podle Božích pokynů, shromáždil do ní zvířata a potravu. Noe Boha poslechl, i když před všemi vypadal jako blázen, který staví celý život daleko od vody koráb. Všichni se mu smáli do dne, kdy Bůh zavřel dveře a začalo pršet. Příběh Noeho použil později Ježíš jako varování pro dnešní svět.
Člověk nemůže schovat před Bohem svůj hřích a názor většiny ho nezachrání. Pouze ten, kdo se stane učedníkem Ježíše, nastoupí do korábu záchrany, než Boží soud dolehne na tuto zemi a nezůstane na ní nic živého.
