To je dobré
TO JE DOBRÉ
Asi o rok později král lovil
v oblasti, o níž měl vědět, že je lepší se jí vyhnout a raději zmizet.
Chytili ho kanibalové a odvlekli ho do své vesnice. Svázali mu ruce, zarazili
do země kůl, připoutali ho k němu a připravili hranici. Když přišli blíž,
aby podpálili dřevo, všimli si, že králi chybí palec. Protože byli pověrčiví,
nesnědli nikdy nikoho, kdo by měl nějakou tělesnou vadu. Krále tedy rozvázali a
propustili, ať jde svou cestou.
Když se vrátil
domů, vzpomněl si na událost, při níž přišel o palec, a pocítil výčitky svědomí
kvůli tomu, jak se svým přítelem naložil. Šel za ním do vězení, aby si
s ním promluvil. Řekl: „ Měl jsi pravdu. Bylo dobré, že jsem si ustřelil
palec.“ A vyprávěl svému příteli vše, co se právě stalo. „Velmi se omlouvám za
to, že jsi byl tak dlouho ve vězení. Moje rozhodnutí bylo špatné.“ „Ne,“
odpověděl jeho přítel, „bylo to dobré!“ „Co může být dobrého na tom, že jsem
svého přítele nechal sedět rok ve vězení?!“
A přítel
odpověděl: „Víš, kdybych nebyl ve vězení, byl bych na tom lovu s tebou.
Římanům 8,28 říká:
Víme, že těm, kteří milují
Boha, všechny věci spolu působí k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle
jeho předsevzetí.
- Z internetu, přeložil Robert Hart –
Přesto jedna věc
odlišuje křesťany, kteří se octnou v nesnázích a jsou okolnostmi přivedeni
k zoufalství, a ty, kteří čelí těžkostem života bez víry v Boha.
Rozdíl v pohledu na totožné okolnosti spočívá ve víře, že vše a za všech
okolností je pod bdělým dohledem svrchovaného Boha, který určité události
dopouští, bez ohledu na jejich nepříjemný průběh, bez ohledu na bolest, kterou
taková událost člověku způsobí, a bez ohledu na to, jakou ztrátu utrpí.
Máme skutečně
takovou důvěru v Boha, která naši víru zachová za všech okolností? Není to
jen teorie? Víme, že by to tak mělo být, ale kdo z nás takovou víru má?
Sám musím přiznat, že jsou chvíle, kdy vidím jen to negativní a přestávám vidět
dobro v Božím záměru v krizových životních situacích. A je docela
možné, že během pozemského života nikdy nepochopím, jak právě negativní
okolnosti mohou nakonec způsobit dobro, které měl Bůh na mysli. Vše, co mohu
v takové situaci udělat, je důvěřovat Jeho slovu, které říká, že všechny
věci napomáhají k dobrému. Možná, že právě tímto způsobem Bůh
prohlubuje a upevňuje moji víru a charakter. Tragická a bolestná zkušenost také
může znamenat, že budu ušetřen daleko větší bolesti v budoucnosti. Může to
znamenat, že mě tato zkušenost přivede blíže k Bohu. Nevím, ale věřím, že
Boží slovo je pravdivé, že nás nikdy nezklame, a že v každé zkoušce
stojí na mé straně.
V Písmu je
řada příkladů lidí, kteří zažili strašlivé události, které ve svém konečném
důsledku vedly k dobrým koncům. Jób se naučil věřit skrze strašlivé osobní
ztráty a utrpení, že Bůh má vše pod kontrolou ,
a proto se Boha neptal – proč? Tyto těžké zkoušky prověřily víru Jóba a Bůh
nahradil vše, co Jób ztratil.
Podobně Josef
protrpěl kruté zacházení nejen z ruky svých bratrů, ale i těch, kteří nad
ním měli moc. Nakonec to byl Bůh, kdo Josefa povýšil. Josef měl příležitost rozpoznat Boží záměr a odpustit svým bratrům i
všem, kdo se proti němu provinili. Oni zamýšleli zlo, Bůh zlo proměnil
v dobro. A tak se Josef stal tím, kým ho Bůh chtěl mít – aby zachránil
Izraelce ve zlých časech hladomoru a zajistil jim místo, kde mohli vzkvétat.
Vidíme dobrotu Boží ruky i ve chvílích těžkých zkoušek, nebo nás paralyzuje nedůvěra,
pochybnosti, podezírání Boha, jenž nás
nakonec vede do stavu zoufalosti a deprese? Nebo vnímáme okolnosti jako
prostředek, kdy Bůh zdánlivě negativní okolnosti proměňuje v něco dobrého,
něco, co se může stát požehnáním pro tebe a ostatní? Náš život je otevřenou
knihou svědectví o Boží moci. Nejsem představitelem postojů přehnaného optimismu
za všech okolností. Prožívám smutek i bolest. Vím, že nedobré věci se stávají i
Božím lidem. Ale Bůh je rozhodnut, že i zlé události v našem životě
promění k dobrému. Naše odpovědnost, ve světle Písma, je důvěřovat Bohu a
nemít pochybnosti o Jeho záměrech. Jeho cíle jsou jasně vyjádřeny
v Římanům 8,28:
Víme, že všecko napomáhá
k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.
- Kazatel, El Camino Babtist, Tuscon